Proč je hudební průmysl v tak špatném stavu?
Leroy Sanchez • 23. června 2025
8 minut
Hudební průmysl, kdysi centrum umělecké tvorby a kulturního vlivu, se dnes potýká s řadou problémů, které ho zásadně mění. Dominance velkých vydavatelství a kapitalistický model upřednostňující zisk před kreativitou vytvořily prostředí, kde vítězí jen několik málo vyvolených a většina hudebníků bojuje o přežití. Nástup streamovacích platforem jako Spotify situaci komplikuje – výplatní model snižuje odměny hudebníkům. Přesycený trh, přechod od alb k singlům, vykořisťující 360-dealy a tlak sociálních sítí vše jen zhoršují. Tento článek rozebírá tyto komplexní problémy a nabízí řešení pro spravedlivější a udržitelnější hudební průmysl.
Monopol vydavatelství
Hudební průmysl ovládají tři velcí hráči: Universal Music Group, Sony Music Entertainment a Warner Music Group. Tyto společnosti kontrolují většinu trhu, což vytváří téměř monopol a ztěžuje průnik novým a rozmanitým hlasům. Tato koncentrace moci omezuje rozmanitost hudby a brzdí inovace, protože velká vydavatelství upřednostňují zisk před uměním. Mají kontrolu nad distribucí, streamovacími playlisty a rádiem, takže nezávislí umělci bez velkého vydavatelství téměř nemají šanci. Nedostatek konkurence znamená nejen méně rozmanitou hudbu, ale i časté zneužívání jako nevýhodné smlouvy a nízké honoráře.
Streamovací platformy typu Spotify
Streamovací platformy změnily způsob, jak posloucháme hudbu: za malý měsíční poplatek máme přístup k milionům skladeb. Toto demokratizuje přístup, ale výplatní model nejvíc vyhovuje platformám a vydavatelstvím, ne hudebníkům. Spotify a spol. platí hudebníkům jen zlomek centu za přehrání, takže většina z nich se z hudby neuživí. Model upřednostňuje kvantitu před kvalitou a podporuje spíš krátké skladby a množství než originalitu. Algoritmy navíc zvýhodňují už populární skladby, zatímco nezávislí hudebníci zůstávají na okraji.
Přesycený trh
Levné nástroje a digitální distribuce snížily vstupní bariéry, což umožnilo vznik novým hudebníkům, ale zároveň trh přesytilo. Denně se na platformách objeví tisíce nových skladeb, takže je čím dál těžší vyniknout i pro talentované hudebníky. Kvalita hudby tím trpí a hledání nových posluchačů je složitější.
Dopad kapitalismu
Kapitalismus zásadně ovlivňuje hudební průmysl. Důraz je na zisk, zatímco kreativita a rovnost jsou až na druhém místě. Úspěch určuje trh, ne kvalita umění. To vede k uniformitě a preferenci prověřených schémat před inovacemi. Rozdíl v příjmech je extrémní: top 1 % hudebníků bere miliony, zatímco většina jen přežívá. Velká jména dostávají nejvíc prostoru díky streamingům a labelům, zatímco nováčci bez investic nebo marketingu skoro nevydělají.
Singly místo alb
Dnes jsou pro komerci výhodnější singly než celá alba. Posluchači díky streamingu volí raději jednotlivé skladby než celá alba. To oslabuje album jako uměleckou formu – dřív byla alba místem pro ucelenější příběh a rozmanitost. Soustředění na singly znamená povrchnější a jednodušší tvorbu.
360-dealy
Jak klesá prodej hudby, vydavatelství zavádějí tzv. 360-dealy: berou podíl z veškerých příjmů hudebníka (koncerty, merch, reklamy atd.). Pro label je to výhodné, pro hudebníky méně – často tak vydělají mnohem méně, i když dřou víc než dřív.
Dopad sociálních sítí
TikTok, Instagram a YouTube zásadně ovlivňují propagaci hudby. Místo dlouhodobé práce s fanoušky je důraz na virální obsah a trendy. Umělci jsou tlačeni do výroby obsahu, který je hlavně atraktivní online, ne nutně hudebně originální. To nahrává rychlé slávě, ale komplikuje dlouhodobý růst. Neustálá tvorba obsahu navíc vysiluje a omezuje tvůrčí svobodu.
Závěr
Současný stav hudebního průmyslu je výsledkem strukturálních, ekonomických a technologických změn. Od dominance vydavatelství a vykořisťujících modelů, přes streaming a přesycený trh, až po vliv sociálních sítí – to vše znamená, že zisk je důležitější než umělecký výraz. Je třeba spolupráce umělců, labelů, platforem i publika pro spravedlivější a kreativnější prostředí.